Kukačky...

Včera jsem se svými kamarádkami vyrazila na večírek. Manželovi jsem řekla, že se vrátím o půlnoci. "Slibuji ti, miláčku, že se nevrátím ani o minutu později!" prohlásila jsem a vyrazila.

Ale večírek byl fantastický. Drinky, tanečky,znovu drinky a znovu tanečky , ještě víc drinků... bylo to tak skvělé, že jsem zapomněla na čas!!! Když jsem se vrátila domů, byly tři hodiny v noci. Vcházím do bytu, jako myška otvírám dveře a vtom slyším tu zatracenou kukačku v hodinách, jak kuká třikrát! Když jsem si uvědomila, že manžel se při tom kukání může probudit, zakukala jsem sama ještě devětkrát... Byla jsem na sebe velice pyšná a spokojená, že i když jsem ožralá jak dělo, dostala jsem takový dobrý nápad - podařilo se mi vyhnout nepříjemnosti s manželem...!!! Rychle jsem si lehla a usínala s myšlenkou na to, jak jsem inteligentní.

Ráno,během snídaně, se manžel zeptal, kdy jsem se vrátila z večírku. A tak říkám, že přesně o půlnoci, jak jsem slíbila. Nic neříkal a ani nevypadal, že by měl nějaké podezření. "To je skvělé, jsem zachráněná..!" pomyslela jsem si a otřela pot z čela. Manžel se na mě po chvíli vážně podíval a povídá: "Víš, musíme vyměnit ty naše kukačkové hodiny." Zbledla jsem strachy a ptám se pokorně: "Aaano? A proč, miláčku? A on na to: "Víš, dneska v noci kukačka zakukala třikrát, potom - nevím, jak to udělala- vykřikla Ó bože!, znovu zakukala čtyřikrát, vyzvracela se v předsíni, zakukala ještě třikrát a upadla smíchem na podlahu. Kuknula ještě jednou, šlápla na kočku a převrátila stolek v obýváku. Potom se svalila vedle mě, a zatímco kukala naposledy, hlasitě si uprdla. Pak začala chrápat.